Free-flow / Non free-flow EFC systémy

Termíny „free-flow“ a „non free-flow“ označují rozlišení mýtných systémů (v drtivé většině jde o elektronické mýtné systémy) na základě jejich vlivu na plynulost dopravy v rámci silniční infrastruktury. Jedná se o následující charakteristiky:

• Free-flow označuje takový mýtný systém, jehož implementace má minimální či žádné důsledky na plynulost dopravy v rámci silniční infrastruktury, jež je daným systémem zpoplatněna. Jedná se o mýtné systémy, které nevyžadují zastavení či zpomalení vozidla za účelem platby mýtného. Mezi tyto systémy patří mikrovlnné (DSRC) nebo autonomní systémy, využívající palubních jednotek coby validního platebního prostředku během jízdy. V tomto případě lze mluvit také o automatickém zpoplatnění.

Non-free flow označuje takový mýtný systém, jehož implementace má omezující důsledky na plynulost dopravy v rámci silniční infrastruktury, jež je daným systémem zpoplatněna. Jedná se o mýtné systémy, které vyžadují zpomalení či úplné zastavení vozidla za účelem platby mýtného. Mezi tyto systémy patří tzv. toll plaza – tj. mýtné stanice či mýtnice při vjezdu a výjezdu z dálnice (např. Itálie, Polsko, Francie). I tento typ systému umožňuje automatickou platbu pomocí palubní jednotky, nicméně je stále nutné zpomalit při průjezdu.

Vzhledem k negativnímu vlivu na plynulost dopravy, se zdají být non free-flow mýtné systémy vhodné k použití zejména na silnicích s nižší dopravní hustotou, nicméně v současné době je většina těchto systémů implementována na dálnicích (např. Polsko či Francie). Technická jednoduchost tohoto typu systému umožňuje rychlou výstavbu, a tudíž zahájení zpoplatnění v co nejkratší době. Rovněž jsou velmi často používaným řešením v případě PPP schémat (jedno či více v rámci členského státu). Díky možnému použití palubní jednotky pro platbu (či identifikaci vozidla) je možná i interoperabilita v rámci několika takových systémů (v drtivé většině jde o použití technologie DSRC).

V současné době je typ free-flow systémů nejpoužívanější, zejména díky své flexibilitě a minimálnímu vlivu na plynulost dopravy (jedná se o spoustu velkých mýtných schémat na celostátní úrovni jednotlivých členských států). Jejich použití je z technologického hlediska možné na většině tříd silniční infrastruktury, včetně městských komunikací (v tomto případě je použití non-free flow systémů zcela mimo úvahu).

Mimo vlivu na plynulost dopravy se výše popsané typy liší rovněž pořizovacími a provozními náklady (a tedy náročností výstavby a provozu):

• Mýtné systémy s omezením plynulosti dopravy bývají zpravidla menšího rozsahu (např. část dálnice) a jsou tudíž levnější. Vzhledem k možnosti automatických plateb je nutnost manuální obsluhy jednotlivých mýtnic redukována – přesto je však možno říct, že jednou z nevýhod tohoto systému je nutnost manuální obsluhy. Mezi hlavní nevýhody patří také rozšiřitelnost, jež je v porovnání s free-flow systémy časově, finančně a provozně náročná.
• Mýtné systémy bez omezení plynulosti bývají oproti výše zmiňovanému typu většího rozsahu (pokrytí národní sítě dálnic a rychlostních silnic) a proto jsou jejich pořizovací i provozní náklady větší. Z hlediska rozšiřitelnosti systému, jsou výhodnější vzhledem k minimalizaci nutnosti výstavby nové infrastruktury (mimo systémů založených na DSRC, jež novou infrastrukturu vyžadují, ale s menšími pořizovacími a provozními náklady).

Evropská Služba Elektronického Mýtného (EETS) – služba definovaná Evropskou Komisí za účelem poskytnutí plně interoperabilního řešení pro uživatele evropských elektronických mýtných systémů (existujících i budoucích).

Obr 1. – Základní schéma free-flow a non free-flow mýtného systému

Architektura non free-flow systémů se v drtivé většině případů omezuje na použití mýtnic jež, mimo manuálních plateb, umožňují také platbu automatickou. V případě automatické platby jde o použití palubní jednotky coby identifikace vozidla a použití platebního prostředku. Pro komunikaci s infrastrukturou na straně mýtné stanice je použito technologie DSRC v kombinaci s ANPR, tj. systémem pro automatickou detekci SPZ. Technologie ANPR je použita rovněž v případě manuální platby, a to zejména z důvodu zachování evidence průjezdu vozidla (uplatňuje se v případě neprovedení platby během průjezdu mýtnou stanicí). Jednotlivé mýtné stanice (pro jeden dopravní úsek jich může být na vstupu / výstupu i větší množství – cca mezi 6 až 10) jsou vybaveny automatickým mechanismem závor, jenž umožňuje průjezd vozidlu po zaplacení vyžadované částky.

Co se týče free-flow systémů je architektura závislá na použití technologie k získání dat ohledně jízdy vozidla:

• Pro DSRC systémy to jsou mýtné brány vystavěné podél silničních komunikací, které slouží k zaznamenání cesty vozidla prostřednictvím komunikace s palubní jednotkou. Tyto data se zpracovávají v centrálním systému za účelem platby.
• Autonomní systémy nevyžadují přítomnost mýtných bran. Palubní jednotka slouží k zaznamenání lokačních dat, jež jsou zpracována v centrálním systému (včetně identifikace silnic během jízdy vozidla) za účelem platby.

Detekce užití silniční infrastruktury

V případě free-flow systémů je toto zajištěno prostřednictvím jednotky OBU. Free-flow systém je schopen prostřednictvím detekcí OBU zajistit trasu vozidla a identifikovat tak navštívené úseky silniční infrastruktury. U non free-flow systémů je tento proces definován vstupem do a opuštěním silniční infrastruktury prostřednictvím mýtných stanic, přičemž kombinace vstupní a výstupní mýtné stanice jednoznačně určuje trasu vozidla.

Identifikace tarifní třídy

Pro výpočet mýtného je nutné nejprve identifikovat tarifní třídu. Tarifní třída reflektuje parametry vozidla, které jsou podstatné pro výši mýtné částky (např. počet os, maximální povolená hmotnost atd.). V případě free-flow systémů je ke zjištění těchto parametrů, resp. jejich hodnot, použita jednotka OBU. Identifikátor OBU jednotky slouží k jednoznačné identifikaci vozidla a jeho parametrů, jež jsou nutná k určení tarifní třídy. V případě non free-flow systémů je tarifní třída určena manuálně operátorem či automaticky prostřednictvím vhodných technologií přímo u vstupu či opuštění silniční infrastruktury (tj. na mýtných stanicích).

Výpočet mýtného

Tato funkce se liší v závislosti na typu systému:

• Free-flow systémy – Výslednou kalkulaci tvoří součet vzdáleností (asociovaných s jednotlivými úseky dálnic, vynásobených tarifním koeficientem (určeným na základě tarifní třídy).

Non free-flow systémy – kalkulace je daná předem definovanou vzdáleností pro kombinaci vstupní a výstupní mýtné stanice (tzv. uzavřený systém). Je rovněž možná varianta otevřeného systému, kdy projetí mýtné stanice znamená z hlediska systému užití určitého úseku silniční infrastruktury – v tomto případě je výpočet dán posloupností jednotlivých mýtných stanic, přičemž platba probíhá v rámci jednotlivých průjezdů.

Legislativa Evropské unie tuto tématiku řeší nepřímo v rámci požadavků služby EETS – jde o specifikaci technologií, jež Direktiva Evropské Unie 2019/520 definuje pro implementaci systémů poskytující službu EETS v rámci silniční infrastruktury jednotlivých členských států.

Na úrovni členských států spadá tato problematika do kompetencí a zodpovědností vlády členského státu, a tudíž nelze výběr typu systému pro případnou implementaci (free-flow / non free-flow) omezovat, pokud neexistuje legislativa (na úrovni členského státu), která implementaci takového systému zapovídá, či případně limituje na určitý typ silniční infrastruktury.

Direktiva Evropské Unie 2019/520