Charakteristika
Dopravní telematika sdružuje množství témat. Součástí jsou i potřeby pro nákladní dopravu. Telematika pro nákladní dopravu obsahuje témata přepravy a překládky v nákladní dopravě, možnosti regulace a vzdáleného vymáhání v oboru nákladní dopravy a související informování řidičů, dispečerů, speditérů a veřejného sektoru. Zvláštními kategoriemi zásilek jsou nebezpečné věci, nadměrné a nadrozměrné náklady (přesahující povolené limity hmotnosti nebo rozměrů).
Monitorování zásilek během jejich přepravy a manipulace s nimi v dopravním a logistickém řetězci jsou obvykle součástí interních firemních systémů, kde stav v uzlových bodech je dostupný externím uživatelům, kterými jsou typicky zákazníci. Těmito uzavřenými systémy se tato ITSpedie nezabývá. Nezabývá se ani rozdíly mezi různými logistickými službami průmyslu. Čím se naopak zabývá, jsou nástroje státního sektoru (export, import, statistiky) a příležitost pro otevřené IT systémy jako možnou podporu pro spolupracující firmy využívající společný nástroj ke komunikaci v dodavatelském řetězci, obvykle multimodálním.
Regulace a dohled nad nákladní dopravou může probíhat ze strany pověřeného orgánu (a jej zastupujících osob) na místě nebo vzdáleně. Kontroly na místě jsou zaběhnutou praxí, při které není zapotřebí nástrojů ITS a nebude jim zde tedy věnována pozornost. Naopak vzdálený dohled nad nákladními vozidly může umožnit kooperativní systém využívající různě zaměřené aplikace ve společné univerzální vozidlové jednotce. Naopak řidičům a dalším uživatelům je zapotřebí poskytovat před a během jízdy informace pro nákladní dopravu, například o bezpečnosti (SRTI) anebo o dostupnosti vhodného parkování na cestě v požadovaném časovém horizontu (ITP), především na koridorech TEN-T.
Do budoucna je třeba předpokládat rozvoj v oblasti připojených a autonomních vozidel (CCAM). Tyto aktivity jsou globálně zastřešovány pracovní skupinou GRVA v UNECE a týkají se i nákladní dopravy. Prvním krokem, v zahraničí již uskutečněným formou pilotních projektů, je tzv. truck platooning, řazení vozidel do konvoje vozidel s autonomním řízením následujících první vozidlo v řadě řízené řidičem, když provoz může být povolen na vyhrazených úsecích silniční infrastruktury. V ČR se platooning nepoužívá (2020).
Popis řešené problematiky na vysoké úrovni
Nákladní doprava zahrnuje i přepravu nebezpečných věcí. Narůstá potřeba elektronické identifikace vozidel, nebezpečných nákladů a souvisejících elektronických zpráv. Elektronické zprávy umožňují rozšíření obsažených informací o přepravovaných nákladech, zvýšení spolehlivosti a zrychlení přenosu zpráv autorizovaným příjemcům, např. v případě dopravní nehody s nutností odborného zásahu při likvidaci nebezpečných materiálů.
Většina mezinárodních zásilek cestuje multimodálně, více dopravními druhy, přičemž začíná a končí službou silničního dopravce. Proto se musí datové struktury a formáty na rozhraních různých druhů dopravy navzájem přizpůsobit tak, aby zajistily účinnou a bezpečnou přepravu po celou dobu jejího trvání. Výměna kvalitních dopravních dat je důležitá i z hlediska účinnosti i odpovědnosti za zboží. Nezbytné je také zabezpečení dopravních informací a jejich přenosu z důvodu obrany proti terorismu, krádežím a pašování. Transakce udržují informace o konkrétní zásilce od doby objednávky výrobcem nebo odesílatelem až do doby příjmu zboží příjemcem. Cílem je rovněž spravovat registry poskytovatelů různých služeb.
Elektronické obchodování nabízí nové příležitosti k zefektivnění obchodu. Tyto metody obchodování s využitím internetu nabízí výhody jako je datová komunikace, elektronické uzavírání smluv a podobně. Pro řízení elektronické výměny informací pro nákladní dopravu a související logistické služby je možné využít metodiku ve formě technické specifikace, která je zaměřena na vedení elektronického obchodu v bezpečném a otevřeném prostředí pro spojení mezi obchodními partnery, pro něž vlastní interní systém je těžko dostupný. Systém poskytuje plnou viditelnost přepravovaného zboží a snižuje dobu přepravy. Navíc zavedení těchto pravidel a technologických aplikací by mělo umožnit obchodním subjektům integrovat jejich doposud používané systémy bez zvýšení nákladů, což je vhodné zejména pro malé a střední podniky.
Existuje nástroj pro dohled veřejného sektoru nad komerční nákladní dopravou a pro jakékoliv případné další využití soukromým sektorem. Je jím Rámec pro kooperativní telematické aplikace pro regulaci komerčních nákladních vozidel. Podle potřeb a nastavení správními úřady v dané zemi může být tento vzdálený dohled povinný ze zákona, jako regulovaná aplikační služba. Rozsah dohledu a povinností, pravidel jejich plnění a vymáhání rovněž závisí na zájmech každé země. Kooperativní systém (C-ITS) pro nákladní dopravu s technickými specifikacemi pro snazší interoperabilitu může zajistit dohled nad dodržováním regulativních pravidel na místě kontroly (včetně osobní vizuální), i ze vzdáleného pracoviště z centra. Jednotlivé aplikace ve vozidlové jednotce vzájemně spolupracují a využívají možnosti vícenásobného využití části dat. Aplikační služby jsou umožněny kooperativním systémem s komunikací mezi senzory nákladu a/nebo vozidla, vozidlem a infrastrukturou. Vozidlová stanice sbírá data o vozidle, řidiči i nákladu/zásilkách, a poté je odesílá na předdefinované adresy přihlášených uživatelů. Na straně infrastruktury tedy jsou příjemci těchto normalizovaných balíčků zpráv. Kromě uživatelů pracujících v centrech mohou být uživateli používána i přenosná zařízení nebo vozidlová zařízení např. pro práci policie, záchranářů nebo celní správy přímo v terénu. Problematika daňové správy v tomto dokumentu zahrnuta není, protože je k nákladní dopravě jako okrajová.
Definice objektů
Architektura popisovaného řešení
Architektura s aktéry nákladní přepravy a jejich rolemi je uvedena na následujícím obrázku. Všechny role jsou maximálně zobecněny a nezahrnují tedy některé mezičlánky. Šipky zobrazují informační toky, které v přepravě souvisejí s materiálovými toky zboží nebo souvisejí se stranami podpory a dohledu státního sektoru.
Obrázek 1: Přeprava zboží a její aktéři (celek jako multimodální mezinárodní doprava)
Toto heslo ITSpedie je nadřazené; bližší podrobnosti jsou popsány v heslech nižší úrovně pro jednotlivé služby.
5.1 Na straně přepravy
stojí prodávající výrobce zboží nebo jeho odesilatel, dispečer, řidič, nákladní vozidlo s nákladem (sestávajícím z různého) zboží, další aktéři dodavatelského řetězce a kupující adresát zboží
5.1.1 Výrobce zboží
prodává a ze svého skladu vychystává přímo pro přepravu nebo do nejprve do nasmlouvané logistické infrastruktury. Postup prací je komunikován mezi touto externí logistickou infrastrukturou a výrobcem/odesilatelem (1) nebo od logistika k přepravní firmě (dispečerovi) a jejímu řidiči (2). Pokud odesílá zboží přímo výrobce mimo externí logistickou infrastrukturu, komunikuje s dispečerem nasmlouvaného dopravce (3), a ten se svým řidičem (4), a/nebo přímo s řidičem (5); například pokud jde o malou firmu bez dispečinku. Pro náklad jsou připraveny průvodní dokumenty v papírové a/nebo elektronické podobě. Náklad může sestávat z různých zásilek, včetně nebezpečných a nadměrných a nadrozměrných věcí nebo sypkého materiálu či tekutin. Pro některé druhy zboží může být vyžadováno sledování podmínek jako jsou teplota, tlak apod. průběžně a s elektronickým záznamem.
5.1.2 Dispečer
vzájemně komunikuje s řidičem vozidla své firmy (4) před, během a po přepravě. Dává mu podporu při běžném provozu i při neplánovaných událostech, jako jsou změna trasy, odchylka harmonogramu, informační servis při poruše vozidla/návěsu apod.
5.1.3 Řidič
dopravce přebírá zboží od výrobce/odesilatele nebo logistické infrastruktury ve stanoveném místě ve stanovenou dobu, a tento krok je zaznamenán do průvodních dokladů. Řidič převáží náklad za předem smluvně stanovených přepravních podmínek, hlídá jeho stav a nese odpovědnost za vozidlo i náklad během přepravy (6). Pomocí vzdálené komunikace může dispečer sledovat vozidlo i s nákladem a jednotlivými zásilkami (7).
5.1.4 Dalšího aktéra dodavatelského řetězce
informuje Dispečer (v případě jeho neexistence přímo řidič), který přebírá zboží od dopravce/řidiče. Další aktér může být buďto součástí řetězce nebo koncovým adresátem. Tito další aktéři jsou buďto přepravci (opět silniční nebo jiného dopravního druhu) nebo jinými související aktéry (logistické centrum nebo agenti pro export/import apod.). Další aktér nebo koncový adresát dostávají informaci (8) o předpokládaném času příjezdu pro naplánování vlastních činností. Převzetí zboží od původního řidiče je zaznamenáno do průvodních dokladů nákladu. Pokud je řetězec delší, další aktéři informují následující článek řetězce nebo koncového adresáta (9).
5.1.5 Adresát zboží
po přepravě zboží/náklad přebírá. Převzetí zboží adresátem je zaznamenáno do průvodních dokladů nákladu.
5.2 Na straně podpory přepravy
stojí logistická infrastruktura, dopravní infrastruktura, záchranáři a pojišťovna
5.2.1 Logistická infrastruktura
zahrnuje kapacity a nástroje pro nakládku/překládku/vykládku včetně manipulace se zbožím jako sdružování nebo rozdružování zásilek a související administrativní kroky. Pokud se jedná o celní sklad, tedy i celní administrativu. Převzetí zboží z výroby a vyskladnění zboží je možné řešit elektronickými zprávami a doklady (1) (2), stejně jako případné související administrativní úkony. Pokud se jedná o nebezpečné věci k přepravě, zahrnuje tedy rovněž tyto procedury za zvláštních pravidel a s nimi související obaly a/nebo přepravní jednotky. Informovanost pro dispečery dopravce a jejich řidiče je nezbytná, co se týče tzv. time slotů (časových oken) pro přistavení dopravního prostředku v čase na předem rezervované místo pro účely nakládky a vykládky zboží. V tomto případě je uvažována pouze doprava silniční, jako první a poslední článek řetězce bez ohledu na možnou multimodalitu mezi nimi.
5.2.2 Dopravní infrastruktura
všech dopravních druhů poskytuje pro přepravu svoji kapacitu v určitém čase; v silniční dopravě to znamená také parkovací místa na odpočívkách pro řidiče tak, aby dostáli svým povinnostem režimu/činností řidiče. O dostupnosti kapacity odpočívek a jejich aktuálním stavu je potřeba informovat. Někteří majitelé dopravní infrastruktury vlastní a poskytují také související logistickou infrastrukturu (například v železničních stanicích nebo přístavech). Jakékoliv dopravní informace na trase před a během jízdy (10) jsou pro řidiče a dispečera zásadní pro splnění přepravy, ať už jde o dopravní značení a zprávy na dopravní infastruktuře nebo značení a zprávy řidiči přímo do vozidla. Pokud je vozidlo jako kooperativní, komunikuje s dopravní infrastrukturou i opačným směrem, tedy nejen přijímá, ale i odesílá standardizované zprávy standardizovaným způsobem (11).
5.2.3 Záchranáři
jsou informování o událostech včetně nehod (12). Obzvláště důležitá je jejich informovanost v případě přepravy nebezpečných věcí nebo nadměrných/nadrozměrných nákladů, což je možné v případě nehody přímo z palubního zařízení vozidla.
5.2.4 Pojišťovna
je při přepravě rovněž informována v případě událostí, které jsou relevantní pro případné plnění pojistné smlouvy. Tato data je možné poskytovat přímo z černé skříňky/blackboxu nebo jiného palubního zařízení vozidla (13).
5.3 Na straně státního sektoru
je státní správa se svými podpůrnými aktivitami a se svým dohledem.
5.3.1 Státní správa
nastavuje pravidla pro nákladní dopravu (14) a řidiče (15) i obchod (16) (17) a (18). Přepravu i obchod zbožím může státní správa informačně podporovat a zároveň využívat pravomocí daných jí pro státní dohled (nyní např. daňový, celní a mýtný systém, do budoucna např. plánovaný jednotný systém pro správu nadměrné a nadrozměrné dopravy).
Přehled funkcí popisovaného řešení
6.1 Informování před převzetím zboží
Zboží se vychystá a vyskladní ze skladu pro převzetí silničním dopravcem. Náklad může a nemusí sestávat z více položek. O příležitosti (místě v čase) pro převzetí sklad informuje dispečera a/nebo řidiče dopravce. O převzetí zboží pro přepravu jsou informováni určení účastníci řetězce.
6.2 Informování během vlastní přepravy
Informace o zásilce: Během přepravy je vhodné informovat o jejím průběhu dle potřeby zásilky, někdy až na úrovni položky. Největší poptávka po informovanosti o přepravě je u citlivého zboží (např. farmaka nebo chlazené potraviny), nejnebezpečnějších věcí (např. výbušnin) a samozřejmě cenných nákladů (umělecké předměty apod.).
Informace do/z vozidla: Řidič během přepravy komunikuje se svým dispečerem, který mu předává potřebné pokyny a informace, anebo přímo s dopravní nebo logistickou infrastrukturou tam, kde je to možné. Pokud při přepravě dojde na nestandardní situace, dle nastalé situace bývají informování záchranáři a obvykle také pojišťovna. Pojišťovna může spolupracovat se záchranáři a policií.
Informace pro dohled: Stát dohlíží na zákonem dané regulace, včetně pravidel pro profesionální řidiče nákladních vozidel, hlídek celní správy na silniční infrastruktuře, vymáhání mýtného, přetížení nákladních vozidel nebo kontrol tachografu komerčních nákladních vozidel nad 3,5 t. Stát je také ve styku s exportéry (výrobci) a importéry (subdodavateli/dodavateli/obchodníky).
Informace pro řidiče a jeho dispečera: Nejdůležitějšími informacemi jsou informace o hmotnostním rozložení nákladu, uchycení a jeho zabezpečení ve vozidle nebo návěsu, dopravních omezeních a provozu na trase, dostupnosti odpočívek, časových podmínkách na hraničních přechodech, úsecích nebo zónách omezeného vjezdu pro nákladní vozidlo nebo převážený náklad, a o time slotech pro další předání zboží.
6.3 Informování po převzetí zboží
Silniční dopravce může zboží poskytnout dalšímu aktéru dodavatelského řetězce, dopravci na větší vzdálenosti (po železnici, řece, moři či letecky); intermodální překládka probíhá opět pomocí time slotů na rezervovaných bodech. Obvykle je poté zboží přepravováno na poslední míli k adresátovi opět silniční dopravou, za obdobných podmínek jako je popsáno v odstavci 6.2.
Nebo je silniční dopravce dopravcem jediným a zboží předává přímo adresátovi. V průběhu procedury předávání zboží se řidič a dispečer navzájem informují.
Odpovědnost za náklad se podpisem nebo elektronickým podpisem předává mezi řidičem silničního nákladního vozidla a dalším aktérem dodavatelského řetězce nebo adresátem. Informací převzetí koncovým adresátem je fyzické nebo elektronické dokladování přepravy zboží u konce.
Aplikovatelnost
První zavedenou službou ITS pro nákladní dopravu v ČR byl mýtný systém, nejprve poskytovaný firmou Kapsch jako pozemní (DSRC), později vysoutěžený konsorciem s vedením Czechtoll jako satelitní. Satelitní systém je v provozu do současnosti (2020). Přechod mezi systémy byl technicky úspěšný, bez přerušení provozu.
Z nástrojů státního sektoru ČR souvisejících s nákladní přepravou zboží lze jako příklad uvést Celní informační systém (CIS) nebo Statistiky zahraničního obchodu.
Pro přepravu dle ADR (nebezpečné věci) a přepravu nadměrných a nadrozměrných zásilek v ČR není dosud (2020) jednotný elektronický systém zaveden.
Evropský systém eCall se připravuje na rozšíření i pro nákladní vozidla a soupravy. V ČR je eCall v provozu pro osobní vozidla od roku 2018.
Rámec pro dohled nad nákladní dopravou s využitím kooperativního systému se v ČR nepoužívá (2020). Povinné služby ITS v ČR, mýtný systém a tachograf, jsou na sobě nezávislé. První propojení dvou služeb do jedné palubní jednotky je plánováno (2020) pro evropský tachograf a palubní vážení vozidla.
Odkazy a souvisící normy
Umístění v hierarchii témat
Nadskupina: Toto heslo je na nejvyšší úrovni hierarchie a nemá nadskupinu.
Podskupiny:
- Tachograf jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Přístup nákladních vozidel jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Inteligentní parkování nákladních vozidel jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Pozice nákladního vozidla jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Monitorování zásilky jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Sledování přepravy nebezpečného zboží jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Vážení za jízdy jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Sledování rychlosti nákladního vozidla jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Záchranný systém nákladního vozidla jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
- Systém pro výměnu informací v multimodální nákladní přepravě
- Systém identifikace, monitorování a řízení v nákladní přepravě
