Interoperabilita EFC systémů

Interoperabilita elektronických mýtných systémů znamená možnost využívat služeb těchto systémů na základě uzavření smlouvy pouze s jedním poskytovatelem dané služby, a také používáním pouze jedné palubní jednotky (pokud chápeme palubní jednotku jako platební prostředek, nabízí se paralela s platebními kartami).

V současné době existuje na území Evropské Unie víc než 100 elektronických mýtných systémů, provozovány na úrovni jednotlivých členských států. Více než desítka z těchto systémů vyžaduje instalaci OBU ve vozidle. Pro nákladní automobilové dopravce, coby uživatele EFC systému, tato nutnost znamená registraci smlouvy se výběrčím mýtného a instalaci zařízení pro každý mýtný systém v každé zemi, kde tento dopravce poskytuje své služby. Výběrčím mýtného je ve většině případů veřejná instituce (tedy figuruje coby vlastník systému), případně je zastoupena provozovatelem EFC systému.

mýtná palubní jednotka EETS OBU) – platební prostředek, umožňující pohyb v rámci definované množiny mýtných domén EFC systémů

Evropská Služba Elektronického Mýtného (EETS) – služba definovaná Evropskou Komisí za účelem poskytnutí plně interoperabilního řešení pro uživatele evropských elektronických mýtných systémů (existujících i budoucích)

oblast EETS – oblast podléhající výběru mýtného která spadá do oblasti působnosti směrnice 2004/52/ES
mýtná palubní jednotka (OBU) - elektronické zařízení umístěné ve vozidle použité v systému elektronického mýta

poskytovatel mýtné služby (dále jen poskytovatel) - subjekt, který uzavírá dohodu s uživatelem, vybavuje ho palubní jednotkou a vybírá od něj mýtné, které předává jednotlivým výběrčím

přehled o oblasti EETS – dokument popisující danou oblast EETS (zahrnující způsob zpoplatnění, legislativní, procedurální a technické požadavky vůči uživateli služby EETS, popisující geografický aspekt mýtné domény, tarifní tabulky apod.), jež musí každý subjekt pro výběr mýtného zveřejnit pro potenciální poskytovatele služby EETS

výběrčí mýta – subjekt, který má na starosti část zpoplatněné infrastruktury a prostřednictvím poskytovatele mýtné služby požaduje od uživatelů peníze za její užití

Vhodnost pro použití – vlastnost prvků interoperability určující jejich akceptovatelnost v mýtné doméně subjektu pro výběr mýtného, obvykle je tato vlastnost předmětem posouzení v případě, že chce poskytovatel služby poskytovat služby v nové mýtné doméně

Shoda se specifikacemi – posouzení, zda prvek interoperability splňuje základní požadavky na shodu s požadavky normy či skupiny norem

Certifikace – proces ohodnocení vhodnosti použití a shody se specifikacemi, na němž se podílí poskytovatel služby (poskytuje prvek interoperability), subjekt pro výběr mýtného (o jehož mýtnou doménu se jedná), certifikační autorita (subjekt oprávněn tento proces provést, je možné že tuto roli vykonává subjekt pro výběr mýtného)

V rámci interoperability jsou podstatné tyto role:

Uživatel – např. dopravce, využívající silniční infrastrukturu v členských státech, kde je používání silniční infrastruktury zpoplatněno

Výběrčí mýtného – vlastník a provozovatel elektronického mýtného systému (v závislosti na situaci mohou být vlastník a provozovatel systému oddělené)

Poskytovatel služby – subjekt jenž poskytuje služby využívající interoperability mezi dotyčnými elektronickými mýtnými systémy (tj. jedna smlouva, jedna OBU)

Certifikační autorita – subjekt jenž je oprávněn provést proces kontroly vhodnosti a shody s normami pro prvky interoperability (tedy OBU)

Obr. 1: Interoperabilita EFC systémů

Certifikační proces

Interoperabilita EFC systémů umožňuje uživateli uzavřít smlouvu pouze s jedním poskytovatelem služby a zároveň využívat služeb EFC systémů provozovaných v jednotlivých mýtných doménách (či členských státech). Předtím, než může daný poskytovatel služby zahrnout danou doménu do svého portfolia služeb, musí společně s certifikační autoritou ohodnotit, zda jeho OBU (či další případná zařízení – tzv. interoperabilní konstituenty) vyhovuje všem požadavkům kladeným subjektem pro výběr mýtného. Tyto požadavky se týkají zejména shody OBU s technickými specifikacemi či normami a posouzení vhodnosti použití dané OBU (či typu dané OBU). V rámci shody se specifikacemi je možné pouze předložit již vlastněný certifikát vydaný oficiální certifikační autoritou, potvrzující shody, nicméně v rámci ohodnocení vhodnosti pro použití je nutné danou OBU otestovat v rámci daného EFC systému. Na tomto testování se podílí poskytovatel služby, subjekt pro výběr mýtného a certifikační autorita (pokud tuto roli nezastupuje subjekt pro výběr mýtného. Tento proces je v drtivé většině zpoplatněn ze strany subjektu pro výběr mýtného.

Cirkulace OBU v rámci domény

V rámci uzavření smlouvy mezi uživatelem a poskytovatelem služby je poskytnut uživateli jednotný platební prostředek – OBU. Toto zařízení, nainstalováno ve vozidle, umožňuje uživateli využívat silničních infrastruktur jejichž použití je zpoplatněno pomocí jednotlivých EFC systémů. V rámci pohybu po silniční infrastruktuře dochází k datové komunikaci mezi OBU a odpovídajícím subjektem pro výběr mýtného. Data získaná z OBU během jízdy, či od poskytovatele služby jsou následně využita ke kalkulaci mýtného odpovídajícímu využití silniční infrastruktury v rámci mýtné domény jednotlivých EFC systémů. Tyto data jsou následně zaslána odpovídajícímu poskytovateli služby k fakturaci. Uživateli je následně vystavena jednotná faktura, čítající položky týkající se částek pro jednotlivé EFC systémy. V rámci použití interoperabilní OBU jednotky je platební garance soustředěna v roli poskytovatele služby pouze v případě plné funkčnosti OBU jednotky. V případě poruchy a za předpokladu, že uživatel byl o situaci patřičným způsobem informován (OBU musí být vybavena odpovídajícím rozhraním), je daný platební prostředek považován za neplatný.

Na úrovni Evropské Unie je interoperabilita EFC systémů definována v direktivě 2019/520/EC o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Na základě tohoto dokumentu byla rovněž definována tzv. Služba Evropského Elektronického Mýtného (EETS – European Electronic Toll Service). Principy této služby (technologie, legislativa, procedury) jsou nastíněny oficiálním Rozhodnutí Komise o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků.

Mimo výše zmíněnou snahu o interoperabilitu na celoevropské úrovni, již existuje řada dílčích interoperabilních iniciativ mezi dvěma či více systémy elektronického mýtného (např. Interoperabilita mýtných systémů ve Švýcarsku a Rakousku, Francii a Španělsku, Norsku a Švédsku). Tyto iniciativy jsou nicméně založeny na čistě bilaterálních vztazích.

Principy interoperability se zabývala řada evropských projektů – viz Kapitola 9. Je nutné si uvědomit, že interoperabilita není totéž, co EETS. Interoperabilitu lze chápat jako vlastnost EFC systémů a lze ji implementovat na různých úrovních, od technické, provozní až po procedurální. EETS je služba, jejíž hlavní smysl spočívá ve využití interoperability coby vlastnosti EFC systémů (v případě EETS jde zejména o technickou interoperabilitu).

Problematika interoperability se v kontextu ITS systémů (v tomto případě se jedna o elektronické mýtné systémy) soustřeďuje na jednotnou specifikaci dílčích aspektů jež umožní mají za cíl umožnit vzájemnou interoperabilitu, pokud možno bez a nebo s minimalizací výrazných změn již existujících funkčních částí systému. Tyto aspekty souvisí zejména s:

• technickými specifikacemi (jedná se o definice jednotných rozhraní, významu datových atributů, datových transakcí apod.)
• procedurálními postupy (role jednotlivých účastníků, finanční a clearingové transakce, definice charakteristik jednotlivých tříd vozidel, výjimky apod.)
• smluvními a legislativními požadavky (rozdělení zodpovědnosti v rámci jednotlivých rolí, finanční aspekty, vlastnictví apod.)

Technické normy EFC se zabývají pouze aspekty související s technickou stránkou interoperability (viz první bod výše). Následující seznam prezentuje nejdůležitější normy z hlediska interoperability EFC systémů:

• Aplikační profil EN 15509 definující schéma DSRC komunikace mezi OBU a zařízením na straně subjektu pro výběr mýtného
• Aplikační profil založený na EN ISO 12855 definující komunikaci mezi centrálními systémy poskytovatele služeb a subjektu pro výběr mýtného

Tyto projekty, financované Evropskou Komisí, se zabývaly tématem interoperability:

Projekt CESARE

http://www.asecap.com/index.php?option=com_content&view=article&id=74:cesare-iii&catid=9:en&lang=en

Projekt CARDME

http://cordis.europa.eu/project/rcn/56772_en.html

Projekt PISTA

http://www.transport-research.info/project/pilot-interoperable-systems-tolling-applications-0