Kontrolní proces EFC systémů

Kontrolní proces je součást kontrolních mechanismů EFC systémů, sloužící k detekci přestupků relevantních účastníků silničního provozu (tedy uživatelů EFC systémů, jež mají povinnost za užití silniční infrastruktury platit mýtné).

Každý EFC systém, bez ohledu na základní technologii, na níž je postaven, integruje kontrolní mechanismy, za účelem odhalení přestupků souvisejících s dodržováním smluvních a provozních pravidel mýtného systému. Definice přestupků se z technického hlediska liší mezi systémy a z legislativního mezi jednotlivými členskými státy. Procesy zabývající se jejich detekcí jsou však, v rámci celé škály existujících systémů, velmi podobné.

mýtná palubní jednotka EETS (EETS OBU) – platební prostředek, umožňující pohyb v rámci definované množiny mýtných domén EFC systémů

Evropská Služba Elektronického Mýtného (EETS) – služba definovaná Evropskou Komisí za účelem poskytnutí plně interoperabilního řešení pro uživatele evropských elektronických mýtných systémů (existujících i budoucích)

oblast EETS – oblast podléhající výběru mýtného která spadá do oblasti působnosti směrnice 2004/52/ES
mýtná palubní jednotka (OBU) - elektronické zařízení umístěné ve vozidle použité v systému elektronického mýta

poskytovatel mýtné služby (dále jen poskytovatel) - subjekt, který uzavírá dohodu s uživatelem, vybavuje ho palubní jednotkou a vybírá od něj mýtné, které předává jednotlivým výběrčím

přehled o oblasti EETS – dokument popisující danou oblast EETS (zahrnující způsob zpoplatnění, legislativní, procedurální a technické požadavky vůči uživateli služby EETS, popisující geografický aspekt mýtné domény, tarifní tabulky apod.), jež musí každý subjekt pro výběr mýtného zveřejnit pro potenciální poskytovatele služby EETS

výběrčí mýta – subjekt, který má na starosti část zpoplatněné infrastruktury a prostřednictvím poskytovatele mýtné služby požaduje od uživatelů peníze za její užití

Obr. 1: Schéma distribuce kontrolního procesu

Distribuce kontrolních procesů reflektuje (mimo jiné) dostupnost dat, jež jsou tyto procesy vyžadují. Je tak možné jejich implementace spatřit na následujících částech systému:

• Fixní kontrolní zařízení (tzv. kontrolní brána) na straně silniční infrastruktury
• Mobilní kontrolní zařízení (např. vozidlo s integrovaným systémem kontroly) na straně silniční infrastruktury
• Centrální systém
• Ruční zařízení (tzv. hand-held)

Ve všech případech, je funkcionalita kontrolního procesu omezena typem dat, jež jsou na daném zařízení k dispozici, např.:

• Test na kontrolu shody SPZ registrované pro palubní jednotku OBU a SPZ přítomné na vozidle vyžaduje zařízení pro komunikaci s OBU a (a pokud je to legislativně vyžadováno) systém ANPR pro rozeznání SPZ (pokud to legislativě požadováno není, lze zadat ručně operátorem, pokud se jedná o mobilní či ruční zařízení). Tento test je tedy možné provést přímo na zařízení, jež mají k požadovaným informacím přístup, či až v rámci centrálního systému, a to na datech, jež jsou z těchto zařízení přijata. Lze říct, že je daný kontrolní proces stejný bez ohledu na místo implementace.

Architektura kontrolního procesu tak reflektuje sestavu přestupků, jež jsou pro daný EFC systém definovány. Následující seznam je pouze příkladem některých běžných přestupků:

• Užití silniční infrastruktury podléhající mýtnému s palubní jednotkou OBU, registrovanou pro jiné vozidlo (lze zohledňovat, zda jde o vozidlo v nižší tarifní třídě)
• Užití silniční infrastruktury podléhající mýtnému, bez deklarace přítomnosti návěsu
• Užití silniční infrastruktury podléhající mýtném, bez odpovídající palubní jednotky OBU

Blokování či stínění palubní jednotky OBU ve vozidle, během užití silniční infrastruktury podléhající mýtnému

Definice podmínek pro detekci přestupků

Dle existující platné legislativy zabývající se zpoplatněním dálniční a silniční sítě se v rámci systému definují také podmínky pro detekci přestupků. Formálně se jedná o logické formule nad hodnotami datových atributů, jejichž pozitivní vyhodnocení vede k „podezření“ na spáchání určitého přestupku. Podezření coby charakteristika může mít v rámci různých systémů různou reprezentaci, nicméně ve většině případů se jedná o hodnotu, sdělující, s jakou pravděpodobností je daný přestupek v rámci kontrolního procesu detekován. Obecně lze předpokládat, že kontrolní proces, jenž vyžaduje dohled a interakci operátora má v rámci detekce přestupku hodnotu podezření na vysokém stupni (ale nemusí být 100, v případě, že systém bere v potaz i potenciální chybu operátora). Je tedy nutné v rámci definice přestupku v rámci systému, mimo samotných podmínek detekce, specifikovat také hladinu pravděpodobnosti, která rozhoduje, zdali se kontrolní proces bude potenciálním přestupkem dále zabývat, či se jej rozhodne ignorovat jako pravděpodobné falešné podezření (v tomto případě mohou být data okamžitě smazána).

Příklad definice pravidel detekce přestupku s hladinou pravděpodobnosti (formální definice):

Pokud vyhodnocení logické formule vzniklé z konjunkcí v posledním sloupci tabulky je rovno 1, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že k danému přestupku nedošlo.

Kontrolní proces detekce přestupku

Kontrolní proces pro detekci tak pouze uplatňuje výše zmíněná pravidla na informacích, jež jsou v daných částech EFC systému k dispozici. Je patrné, že ustanovení podmínek pro rozhodnutí, zdali se nějaký přestupek stal, či nikoliv je kritickou částí kontrolního procesu (a také celkové strategie kontroly v rámci EFC systému). Množství a rozmanitost přestupků, jež jsou brány v potaz na úrovni legislativy tak může mít přímý vliv na složitost a spolehlivost kontrolního procesu. V případě složitých konstrukcí podmínek detekce je pravidlem provést manuální kontrolu operátorem.

Kontrolní proces musí být schopen detekce celého spektra přestupků, jež jsou v rámci zpoplatnění dálniční či silniční infrastruktury legislativně definovány. I přesto, že se jejich definice může lišit mezi jednotlivými členskými státy, data, jež jsou v procesu detekce použita, spadají do velmi omezené skupiny dostupných informací, týkajících se vozidla, uživatele, místa a času použití zpoplatnění dopravní infrastruktury. S ohledem na typ EFC systému, mohou být kontrolní procesy distribuovány do jednotlivých částí systému (např. v mobilních či fixních zařízeních na straně silniční infrastruktury, v centrálním systému apod.).

Legislativa Evropské Unie:

• Směrnice EU 2004/52/ES Evropského parlamentu „O interoperabilitě evropských mýtných systémů“ nahrazena novou verzí EU 2019/520 z března 2020
• Rozhodnutí EU 2009/702