Mýtný systém

Mýtný systém je termín, jehož definice zahrnuje jakoukoliv obecnou infrastrukturu implementovanou za účelem výběru poplatků za použití silniční infrastruktury. Silniční infrastrukturou je zde myšlena silniční síť, složená ze silnic různých kategorií (např. dálnice, rychlostní komunikace, silnice první a druhé třídy), jež podléhá tzv. zpoplatnění – tj. zavedení systému poplatků týkajících se jejího využití (tj. jízdy).

V současné době provozuje většina členských států mýtné systémy (v tomto případě jde o elektronické mýtné systémy) na celostátní úrovni. I přes použití stejných technologií v rámci výběru, nejsou tyto systémy ve většině případů schopné interoperability. Z tohoto důvodu je nutné, aby účastník silničního provozu (uživatel) uzavřel smlouvu se všemi provozovateli mýtných systémů, pod jejichž rozsah spadá silniční infrastruktura, již chce daný uživatel využít. To má za důsledek nutnost použití odpovídajících platebních prostředků (tzv. OBU) v rámci jednotlivých mýtných systémů, a nikoliv pouze jednoho. Tento nedostatek se snaží řešit služba Evropského elektronického mýtného (EETS).

V rámci vztahu celostátních a regionálních mýtných systémů je možné na základě národní legislativy umožnit zahrnutí (např. z technologického hlediska) lokálních mýtných schémat do rozsahu celostátního mýtného systému (např. mýtný systém s rozsahem dálniční sítě včetně tunelu, u něhož je zpoplatněn průjezd).

Mýtné systémy lze klasifikovat na základě různých charakteristik.

vymáhání mýta – jedná se o přidružené procesy v rámci mýtného systému, mající za úkol kontrolu uživatelů mýtného systému vzhledem k dodržování pravidel stanovených v legislativě a ve smlouvě uzavřené mezi uživatelem a subjektem pro výběr mýtného

mýtný objekt – jedná se o část silniční infrastruktury podléhající zpoplatnění (např. dálniční síť, tunel, most, vybraná sekce silnice a podobně)

výběrčí mýtného – právní subjekt (ve většině případů veřejná instituce), majitel a provozovatel elektronického mýtného systému, jenž je oprávněn vybírat mýtné za použití silniční infrastruktury

zpoplatnění – zavedení poplatků, reflektujících míru užití silniční infrastruktury, jejichž výběr a struktura je ukotvena v legislativě

Obr. 1: Schéma principu mýtného zpoplatnění

V roli uživatel figuruje např. dopravce, využívající silniční infrastrukturu v členských státech, kde je používání silniční infrastruktury zpoplatněno. Osoba řidiče je v rámci mýtného systému redukována pouze na roli zodpovědnou za provoz vozidla přímo v dopravním provozu za jízdy a případnou platbu mýtného a pokut, pokud je to vyžadováno. Je samozřejmě možné, aby řidič figuroval taktéž jako uživatel systému (tzn. Osoba řidiče uzavřela smlouvu s výběrčím či provozovatelem systému). Uzavřením smlouvy s výběrčím se uživatel zavazuje uhradit mýtné dlužné za podniknuté cesty. Výběrčí mýtného a někdy zároveň vlastník a provozovatel mýtného systému dohlíží na korektní kalkulaci mýtného prostřednictvím dat získaných ohledně míry využití silniční infrastruktury uživatelem. Pokud uživatel nedodržuje smluvní podmínky (např. neplatí), má právo oprávněná kontrolní instituce zahájit řízení s dotyčným uživatelem za účelem platby dlužného mýtné a v drtivé většině případů také pokuty.

Užití silniční infrastruktury

Nemusí být nutně pouze prostřednictvím jízdy po silnici, ale zahrnuje užití jakékoliv entity (tzv. mýtného objektu), jež je součástí silniční infrastruktury (např. tunel, most, parkoviště apod.) a podléhá zpoplatnění.

Zpoplatnění

Toto zpoplatnění lze definovat jako strukturu jednotlivých cenových tarifů specifikujících jednotkovou cenu (např. cena za kilometr jízdy) s ohledem zejména na charakteristiky vozidla (např. emisní třída, váhové limity, počet náprav a podobně). Pro výpočet mýtné částky, jež lze účastníkovi silničního provozu účtovat, je použit tarif, který odpovídá hodnotám kritérií platných pro dobu jízdy, vynásobený určitým koeficientem – v případě tarifní jednotky definované jako cena za kilometr se jedná o celkový počet najetých kilometrů během jízdy. Tento koeficient může nicméně zohledňovat i jiné atributy, než je počet najetých kilometrů – jedná se o trojici charakteristik:

• Čas – doba, po kterou došlo k využití silniční infrastruktury (např. po dobu 30 minut)
• Místo – geografická informace týkající se konkrétní silniční infrastruktury (např. konkrétní úsek silnice, tunel, most a podobně)
• Vzdálenost – ujetá vzdálenost v rámci jedné jízdy či v rámci určitého časového intervalu (např. během 24 hodin).

Pro zavedení mýtného za využití silniční infrastruktury je potřebné zavedení odpovídající legislativy, jež toto umožňuje. Tuto legislativu je nutné definovat na úrovni odpovídající rozsahu uvažovaného mýtného – tj. v rámci regionu, jednotlivých členských států či jejich skupin a případně také na úrovni Evropské unie (tuto legislativu je nutné transponovat do legislativního systému jednotlivých členských států). Zároveň by měla, mimo povolení výběru mýta, definovat provozovatele neboli vlastníka mýtného systému, fiskální povahu příjmu z mýtného a jeho účel (zejména pokud se jedná o mýtný poplatek), typy vozidel, jež podléhají mýtnému a formální rozsah mýtného.

V současné době provozuje drtivá většina členských států mýtný systém na celostátní úrovni, jenž pokrývá zejména dálniční sítě rychlostní komunikace. Pokud jde o mýtné systémy v členských státech, je zde kladen velký důraz na rovný přístup ke všem účastníkům silničního provozu, bez ohledu na členský stát v němž je dané vozidlo registrováno či na národnost (toto platí i pro nečlenské státy).

Vzhledem k tomu, že některé členské státy mohou stále využívat ke zpoplatnění schématu časově omezených dálničních známek, omezuje legislativa Evropské unie možnost zavedení obou najednou.

Následující odkazy souvisejí se směrnicemi Evropské unie týkající se výběru poplatků za použití silniční infrastruktury za pomocí časově omezených známek či mýtných systémů:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly Text s významem pro EHP http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32011L0076

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32006L0038

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:31999L0062

2009/750/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32009D0750

Direktiva 2019/520/EC o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii

Nadskupina: Elektronický výběr poplatků

Podskupina: Vztahy a charakteristiky mýtných systémů