Charakteristika
Zpoplatněním lze obecně nazvat proces zavedení poplatků za použití silniční infrastruktury. Bez ohledu na účel nebo důvod zavedení, lze v rámci způsobu zpoplatnění mluvit o dvou základních principech:
- Diskrétní zpoplatnění – Mechanismus zpoplatnění je založen na existenci samostatných událostí vyskytujících se v čase, jež určitým způsobem popisují použití tzv. mýtného objektu (viz heslo mýtný objekt). Tato události lze nazývat diskrétními zejména z toho důvodu, že jsou principálně založeny na dvouhodnotové logice, bez ohledu na dobu či míru využití – tj. buď k dané události došlo a v tom případě je účastníkovi silničního provozu účtována paušální cena, nebo k ní samozřejmě nedošlo vůbec. Výskyt řady těchto událostí v čase je chápán diskrétně, tj. každá událost je uvažována a účtována jako samostatná, a to i přesto, že výsledná cena vznikne agregací těchto událostí a nezohledňuje aktuální míru či dobu využití.
- Spojité zpoplatnění – Oproti diskrétnímu principu jde v případě spojitého zpoplatnění (nebo také kontinuální) o mechanismus zpoplatnění, jenž je založen na kumulativním součtu spojitých hodnot, jež se mohou vztahovat k času či vzdálenosti (čili s ohledem na míru a dobu využití). Jedná se o princip zohledňující tzv. „zaplať za to co skutečně projezdíš“. Spojitost lze v tomto případě spatřovat právě v určitém nepřerušeném časovém intervalu po jehož dobu bylo využito silniční infrastruktury. Totéž se dá říct o míře využití, tedy vzdálenosti.
O termínech disktrétní a spojité zpoplatnění je hovořeno zejména v souvislosti s elektronickými mýtnými systémy.
Popis řešené problematiky na vysoké úrovni
V současné době jde o dva základní principy zpoplatnění, jejichž rozdílnost je rovněž zdůrazněna rozdílnou technologií použitou v rámci implementace (kontinuální zpoplatnění prostřednictvím autonomních mýtných systémů a diskrétní prostřednictvím DSRC či ANPR systémů). Jedná se o teoretické pojmy, vystihující relevantní principy a sloužící zejména k vzájemnému odlišení typů systémů.
Definice objektů
OBU – platební prostředek, umožňující pohyb v rámci mýtné domény elektronického mýtného systému
Evropská Služba Elektronického Mýtného – služba definovaná Evropskou Komisí za účelem poskytnutí plně interoperabilního řešení pro uživatele evropských elektronických mýtných systémů (existujících i budoucích)
Mýtný objekt – jedná se o část silniční infrastruktury podléhající zpoplatnění (např. dálniční síť, tunel, most, vybraná sekce silnice a podobně)
Mýtná událost – zaznamenaná skutečnost v čase, jež indikuje využití silniční infrastruktury podléhající zpoplatnění
Architektura popisovaného řešení

Obr 1. – Události a jízdy diskrétního a spojitého zpoplatnění
Skutečnost, zda jde o použití diskrétního či spojitého zpoplatnění nemá zásadní vliv na architekturu mýtných systémů, zejména pokud se jedná o role zainteresovaných stran. Nicméně se použitý princip může odrazit ve výběru použité technologie a také v definici datových struktur, jež v implementaci systému slouží k reprezentaci skutečných mýtných objektů.
Mýtné objekty jsou:
- Oblast – Geografický celek, definovaný spojitou uzavřenou hranicí (tj. křivkou jež tento celek obepíná), jejíž interní část je zpoplatněna.
- Sekce – Zpoplatněná silniční infrastruktura je rozdělena do sekcí s definovanou délkou. V případě použití silniční infrastruktury zde tedy mluvíme o seznamu sekcí, jimiž dané vozidlo projelo.
- Kordon – Linie nebo hranice, jejíž přejezd (v jedno či v obou směrech) je zpoplatněn.
Tabulka níže prezentuje příklady použití diskrétních a spojitých zpoplatnění, společně s použitými technologiemi a mýtnými objekty.
Technologie pro výpočet a výběr mýtného | Mýtný objekt Mýtná událost | Typ zpoplatnění |
DSRC (mikrovlnná technologie) | Sekce se stanovenými délkami Jízda po dálnici | Diskrétní Výpočet mýtného je prostřednictvím akumulace navštívených sekci a následného součtu jejich definovaných délek. Na tento případ lze nahlížet také jako na příklad spojitého zpoplatnění. |
GNSS (satelitní technologie) | Sekce se stanovenými délkami Jízda po dálnici | Spojitá Výpočet mýtného je založen na počtu najetých km na dálnici. |
GNSS (satelitní technologie) | Oblast Jízda po silnici | Spojitá Výpočet mýtného je založen na čase stráveném v dané oblasti, bez ohledu na to, zda se vozidlo pohybuje či nikoliv. |
DSRC Nebo Systém automatického rozpoznání SPZ | Kordon | Diskrétní Výpočet mýtného je založen na počtu přejezdů dané linie, přičemž se částky mohou lišit na základě směru přejezdu. |
DSRC | Sekce Přejezd mostu | Diskrétní Mýtné je jednorázová částka za průjezd. Částka nezohledňuje pouze délku mostu, ale náklady na výstavbu a provoz (jež nicméně s délkou mostu souvisejí). |
Systém automatického rozpoznání SPZ | Sekce Průjezd tunelu | Diskrétní Mýtné je jednorázová částka za průjezd. Částka nezohledňuje pouze délku tunelu, ale náklady na výstavbu a provoz (jež nicméně s délkou souvisejí). |
Tabulka 1 – Příklady spojitých a diskrétních zpoplatnění
Přehled funkcí popisovaného řešení
Funkce systémů založených na diskrétním či spojitém zpoplatnění lze rozdělit do těchto základních bloků:
Detekce užití silniční infrastruktury
V rámci spojitých systémů je o kontinuální sběr lokalizačních dat během jízdy a jejich použití v procesu identifikace silniční infrastruktury navštívené během jízdy (např. jízdu po D1, z Prahy do Brna). U diskrétních je tohoto dosaženo uložením posloupností záznamů událostí – tj. např. průjezdů mýtnými branami na dálnici.
Identifikace tarifní třídy
Identifikace tarifní třídy je nezávislá na obou konceptech. Tato funkce slouží k selekci korektního tarifního koeficientu.
Výpočet mýtného
Výsledná ujetá vzdálenost je v případě spojitého zpoplatnění délka identifikované jízdy a součet asociovaných vzdáleností s jednotlivými průjezdy v případě diskrétního (mýtná brána je asociovaná s pevně definovaným úsekem na dálnici, přičemž průjezd branou je ekvivalentní průjezdu daným úsekem). Výsledná vzdálenost je vynásobena odpovídajícím tarifním koeficientem.
Aplikovatelnost
Jednotlivé typy zpoplatnění lze aplikovat bez větších omezení, nicméně jejich použití ve většině případů reflektuje podmínky prostředí a infrastruktury jež zpoplatnění podléhá – tzn. při výběru principu hraje majoritní roli prostředí (např. městské či meziměstské), rozsah (např. lokální či regionální význam) a typ mýtného objektu (např. tunel, most a podobně).
V současné době je většina celostátních mýtných systémů založena na spojitém i diskrétním (pokud budeme uvažovat o mýtných systémech využívající technologii DSRC za princip diskrétního zpoplatnění, viz heslo elektronické mýtný systém) zpoplatnění, nicméně spousta členských států využívá také diskrétního principu v případech zpoplatnění průjezdů tunelem či přejezd přes most. Existují případy elektronických mýtných systémů, které kombinují oba principy (např. mýtný systém jenž pokrývá dálniční síť v rámci spojitého principu zpoplatnění a průjezd tunelem v rámci diskrétního).
V rámci porovnání obou principů nelze jednoznačně ustanovit, který je výhodnější. Diskrétní zpoplatnění v sobě nese potenciální nutnost výstavby mýtné infrastruktury sloužící k zaznamenání mýtné události, což u kontinuálních zpoplatnění není nutné minimálně ve stejném rozsahu. Kontinuální zpoplatnění rovněž reflektuje tzv. „fair“ přístup – tj. jak již bylo řečeno výše, „zaplať co projezdíš“.
Umístění v hierarchii témat
Nadskupina: Elektronický mýtný systém
Podskupina: n/a