Nedodržování maximální povolené celkové hmotnosti těžkých nákladních vozidel nebo hmotnosti na nápravu či skupinu náprav má za důsledek přetěžování vozovky, pozemní komunikace jako celku a dalších částí infrastruktury, především mostů apod. Zvýšená pozornost zaměřená na vymáhání dodržování hmotnostních limitů pomocí vážení nákladních vozidel má předcházet škodám na majetku státu, krajů, obcí a případně i dalších vlastníků nebo jejich správců.
Vážení za jízdy jako aplikace v (univerzální) vozidlové jednotce
Aplikační oblast: Systémy řízení nákladní dopravy
Charakteristika
Popis řešené problematiky na vysoké úrovni
Vážení se týká silničních vozidel převážejících náklady, tedy od užitkových vozidel (do 3,5 t) podezřelých z přetížení až po těžká nákladní vozidla, případně i vozidla nadměrná a nadrozměrná, zda jsou v souladu s povolenou hmotností.
Kontrolní vážení (a měření) se týká vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS (viz zákon č. 13/1997 Sb., § 38a (1)). Kontrolní vážení může zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. Specifickou aplikací kontrolního vážení je pak vážení nadměrných a nadrozměrných vozidel. Předmětem je ověření, zda jednotlivé parametry odpovídají vydanému povolení zvláštního užití dálnice, silnice a místní komunikace.
V současnosti se na infrastruktuře používá vážení nízkorychlostního a vysokorychlostního, anebo nově pomocí vážení ve vozidle.
Kontrolní vážení nákladních vozidel má v ČR dlouhou historii. Kontrolní vážení započalo jako nízkorychlostní, tedy s odklonem vozidla na určené místo s vahami. Později se z důvodu úspory času a provozních nákladů přidalo za mírně upravených pravidel odchylek také vysokorychlostní vážení (WiM) přímo v profilu silnice za jízdy vozidel, která nemusejí kvůli vážení zastavovat. WIM systémy mohou být využity v závislosti na konfiguraci systému pro statistické účely, předvýběr anebo přímý postih (nutné splnit metrologické parametry). Vysokorychlostní vážení může detekovat i další vlastnosti dopravního proudu a vozidel.
Země EU se mohou rozhodnout zavést po roce 2021 palubní vážení nákladních vozidel pomocí kooperativních ITS. Pokud se tak rozhodnou, je třeba je zavést v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1213: mít ve vozidlech nad 3,5 tuny nainstalované palubní zařízení pro zjišťování hmotnosti a celý návazný systém kooperativního ITS.
Palubní zařízení pro zjišťování hmotnosti je schopno určit hmotnost na nápravu, zjistit hmotnost na skupinu náprav a v důsledku toho vypočítat celkovou hmotnost vozidla. Důvodem zavádění jsou kontroly preventivní nebo na základě důvodného podezření na nedodržení povolené maximální hmotnosti vozidla jako celku nebo hmotnosti na jeho nápravy. Zařízení kromě hmotnosti obsahuje i další záznamy jako identitu vozidla, řidiče a dopravce (firma zodpovídá za hmotnost při nakládce a překládce). Uvedená data je možno využít při kontrole dodržení předpisů.
Definice objektů
systém IVS; systém ve vozidle; palubní systém
vyhrazené spojení krátkého dosahu
celek/jednotka v motorovém vozidle (motor vehicle unit, MVU) – jednotka, část OBW umístěná v motorovém vozidle, bez senzorů, která je schopna sbírat, ukládat a zpracovávat data a vypočítat hodnotu hmotnosti na základě těchto dat
celek/jednotka v přívěsu (trailer unit, TU) – jednotka, část OBW umístěná v přívěsu nebo návěsu, bez senzorů, která je schopna sbírat, ukládat a zpracovávat data ze zařízení v přívěsu nebo návěsu a vypočítat hodnoty hmotnosti na nápravu na základě těchto dat
celek/jednotka ve vozidle pro komunikaci DSRC/vyhrazenou komunikaci krátkého dosahu (dedicated short-range communication vehicle unit, dále též „DSRC-VU“) – zařízení pro včasné dálkové odhalování
Poznámka Zařízení uvedené v dodatku 14 přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/799, které je schopno přijímat data OWS buď z MVU, anebo ze stanice C-ITS a posílat je do REDCR
palubní systém pro zjišťování hmotnosti (on-board weighing system, OWS) – ucelený systém zjišťování a sledování hmotnosti na nápravu (rozložení hmotnosti nákladu ve vozidle, přívěsu a návěsu) a celkové hmotnosti vozidla nebo vozidlové soupravy
palubní zařízení pro zjišťování hmotnosti (on-board weighing equipment, OBW) – zařízení na palubě vozidla, které je schopno určit celkovou hmotnost nebo hmotnost na nápravu:
- dynamický systém: určuje hmotnost tím, že shromažďuje a zpracovává informace o parametrech, které jsou získávány během jízdy vozidla, jako jsou zrychlení, trakce nebo brzdné síly, a ke kterým nedochází, když vozidlo stojí
- statický systém: určuje hmotnost prostřednictvím informací získaných z parametrů, které jsou získávány v době, kdy vozidlo stojí, jako je tlak vzduchu pod ním
snímač komunikace včasného dálkového odhalování (remote early detection communication reader, REDCR) – čtečka kontrolních orgánů, jež je schopna s využitím DSRC číst data OWS, přenášená z jednotky DSRC-VU.
Architektura popisovaného řešení
Role jednotlivých účastníků, proces přenosu dat a povinný obsah dat není dán technickými normami, ale požadavkem správního orgánu v dané zemi (v ČR v souladu s předpisy EU, konkrétně prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1213); pozornost je zaměřena na palubní systém, dohled a vymáhání.
5.1 Senzor
zaznamenává fyzikální veličiny v místě nápravy (motorového vozidla/tahače i přívěsu/návěsu). Data poskytuje do MVU pro výpočet hmotnosti.
5.2 MVU: celek/jednotka v motorovém vozidle
sbírá data ze senzorů motorového vozidla/tahače. MVU data ukládá a zpracovává, z nich vypočítává hmotnost na nápravu a hmotnost celkovou. Hmotnosti poskytuje C-ITS. MVU sleduje (ne)narušení zabezpečení.
5.3 TU: celek/jednotka v přívěsu nebo návěsu
sbírá data ze senzorů přívěsu/návěsu. TU je ukládá a zpracovává, z nich vypočítává hmotnost na nápravu a celkovou. Hmotnosti poskytuje C-ITS. TU sleduje (ne)narušení zabezpečení.
5.4 Stanice C-ITS: jednotka kooperativních ITS
komunikuje data z TU, z MVU, s jinou C-ITS, do DSRCU-VU.
5.5 DSRC-VU: vozidlová jednotka pro komunikaci DSRC
získává zabezpečená data z OWS od stanice C-ITS motorového vozidla a odesílá je do REDCR.
5.6 REDCR: snímač komunikace včasného dálkového odhalování
pro palubní vážení čte data o hmotnosti/hmotnostech konkrétního vozidla nebo vozidlové soupravy z DSRC-VU kontrolovaného motorového vozidla. Funkci REDCR může zastávat také RTM (Remote Tachograf Monitoring, vzdálené sledování tachografu). Přenos dat z RTM a přenos dat z OWS se provádějí na základě samostatných žádostí od REDCR.

Obrázek 1 (obr. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213): Příklad uspořádání pro OBW ve 2. fázi (se C-ITS) v případě soupravy vozidel v kombinaci nákladního vozidla s návěsem

Obrázek 2 (obr. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213): Příklad toku zpráv OBW ve 2. fázi (se C-ITS)

Obrázek 3 (obr. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213): Přenos dat OWS ze stanice C-ITS do REDCR pro 2. fázi OBW
Přehled funkcí popisovaného řešení
6.1 Uvedení maximální hmotnosti
V evropské a české legislativě a jiných závazných dokumentech jsou jasně definována pravidla o maximálních hmotnostech (a rozměrech) silničních vozidel na evropské silniční síti. Silniční síť ČR je dimenzovaná na povolené hmotnosti vozidel a jejich souprav (vnitrostátně až 48 t na jízdní soupravu). Pro mezinárodní dopravu jsou omezení hmotnosti na nápravu a skupinu náprav shodná. Většinou jsou kritickými úseky mosty a jiné konstrukce, které mohou mít dopravním značením povolenou nižší hmotnost vozidel. Maximální povolené hmotnosti vozidel jsou uvedeny v jejich technickém průkazu, který může mít variantní, elektronickou podobu v palubním systému, pokud bude v budoucnu u nás poptávána.
6.2 Zabezpečení proti manipulaci, certifikace a audity
Je třeba zaručit, aby palubní zařízení fungovala s požadovanou přesností jako každé jiné měřidlo, což je třeba zaručit certifikací dle Prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213.
S ohledem na povahu informací a účinnou kontrolu dodržování norem stanovených v právních předpisech je nezbytné zaručit minimální úroveň bezpečnosti fungování a zejména komunikace vybraných prvků palubního systému pro zjišťování hmotnosti vozidel. A to zejména ve smyslu důvěryhodnosti sledovaných dat, tedy i proti úmyslnému zneužití.
Senzory pro takové účely a systém výpočtu hmotnosti musejí podléhat podmínkám certifikace stanoveným metrologickou institucí dané země a pravidelným kontrolám zařízení v těchto vozidlech v dílnách specializovaných na OBW. Příloha IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213 uvádí popis pravidelných kontrol.
Zabezpečení komunikace se věnuje Dodatek k příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213.
6.3 Nastavení vztahů a informačních toků mezi pověřenými aktéry
Sledování hmotnosti na nápravu nebo celkové hmotnosti motorových vozidel nebo vozidlových souprav jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce musí mít předem nastavené role v systému, dané poptávkou, legislativou a pravidly správního úřadu. Role mají své zodpovědnosti a pravomoci.
Po pověření ze strany správního úřadu se aktéři ujmou své role, nastaví a ověří hardware, software a komunikaci pro informační toky tak, aby bylo možné posílat balíčky zpráv autorizovaným adresátům. Po schválení systému je možné rozjet provoz.
6.4 Sběr a záznam dat o fyzikálních veličinách z měřidel/senzorů pro hmotnost v motorovém vozidle
Senzory v motorovém vozidle snímají aktuální stav zatížení pro účely jednotky MVU.
6.5 Sběr a záznam dat/fyzikálních veličin z měřidel pro hmotnost v přívěsu/návěsu
Senzory v přívěsu či návěsu snímají aktuální stav zatížení pro účely jednotky TU.
6.6 Interní komunikace pro předávání dat ze senzorů do systému vozidla
Senzory poskytují tato data o zatížení do jednotek MVU nebo TU, podle svého umístění.
6.7 Výpočet hmotnosti/hmotností na nápravu ve vozidle
MVU a TU mají sice odlišné umístění, ale obdobné funkce: obě jednotky počítají na základě dat z příslušných senzorů hmotnost na nápravu a z nich celkovou hmotnost pro účely sobě příslušných stanic C-ITS. „V případě dynamických systémů se první hodnota hmotnosti vypočítá nejpozději 15 minut poté, co se vozidlo začne pohybovat vpřed, a poté se přepočítává každých 10 minut nebo častěji. V případě statických systémů se hodnoty hmotnosti vypočítávají každou minutu, když je zapnuto zapalování a vozidlo stojí.“ Rozlišení vypočítané hmotnosti je nejméně 100 kg. „Řidič je informován zobrazením alespoň celkové hmotnosti.“ V případě potřeby a poptávky správního orgánu lze pasivní monitorování hmotnosti rozšířit o na vážení navazující interaktivní službu založenou na výpočtu stability vozidlové soupravy pro zvýšení její bezpečnosti pomocí získávání doporučené maximální rychlosti v daném úseku silniční sítě.
6.8 Interní komunikace pro předávání dat z MVU a TU do stanic C-ITS
Ve fázi 2 stanice C-ITS použity jsou: Vypočtené hmotnosti jsou komunikovány z jednotek MVU a TU do příslušných stanic C-ITS (zařízení 2. fáze), které v případě výskytu TU ještě komunikují mezi sebou tak, aby hmotnosti byly v C-ITS motorového vozidla i z přívěsu nebo návěsu, tedy všechny pro celou vozidlovou soupravu sdruženy do jednoho celku. (Ve fázi 1 nejsou použity stanice C-ITS; komunikace probíhá přímo z TU do MVU.)
6.9 Interní komunikace pro předávání dat ze systému vozidla do komunikační jednotky
Jednotka C-ITS motorového vozidla předává zabezpečená data z OWS do vozidlové jednotky pro komunikaci DSRC-VU. (Pokud je souprava vybavena zařízením 1. fáze, nemá svoje C-ITS, ale komunikuje z MVU přímo do DSRC-VU).
6.10 Externí komunikace pro vzdálený přístup k datům o vozidle
Jednotka DSRC-VU přijímá data z jednotky C-ITS motorového vozidla a odesílá je do REDCR. Součástí jsou případná odhalení přestupku, detekovaného OWS: předává data o případném narušení zabezpečení (pokusu o zfalšování, úprav softwaru nebo jiném přestupku). Přípravou dat a jejich přenosem do REDCR se zabývá Příloha III prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213.
6.11 Příjem, analýza a archivace dat z vozidlové soupravy v REDCR
REDCR, snímač komunikace včasného dálkového odhalování reálné celkové hmotnosti vozidlové soupravy/vozidla a hmotnosti na nápravy.
6.12 Vypořádání přestupku v případě výskytu překročení maximální povolené hmotnosti
REDCR předává odhalené přestupky k vypořádání policii nebo jinému pověřenému orgánu. a hmotností na nápravu/nápravy oproti maximálním povoleným hmotnostem. Data archivuje a spravuje jako důkazní materiál pro správní řízení s dopravcem, popřípadě řidičem. Lze tak získat přehled o všech přestupcích, tedy o celé historii vozidla a dopravce.
Aplikovatelnost
Vážení hmotnosti vozidel, jako nízkorychlostní, v ČR již dlouho běžně probíhá v rámci silničních kontrol v součinnosti s Policií ČR nebo Celní správou. Pro nízkorychlostní vážení se používají přenosné/mobilní váhy, na kterých je vozidlo váženo po odklonu z pozemní komunikace. Data z měření jsou dostupná na místě.
Vysokorychlostní váhy jsou zabudovány přímo do profilu vozovky pozemní komunikace a vozidlo nemění svoji trasu a nemusí zastavovat na kontrolní vážení. Vysokorychlostní váhy provozuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená právní osoba. Data z měření jsou uložena u poskytovatele WIM (2021). Ten v případě přestupku data odesílá obecnímu úřadu s rozšířenou působností pro další řízení. Úřad vystavuje na základě vážního lístku doklad o výsledku vážení, který doručí řidiči a provozovateli vozidla spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku.
V současné době v ČR používané nízkorychlostní a vysokorychlostní váhy pro vážení za jízdy zaznamenávají hmotnost vozidla a hmotnost na nápravu. Informace jsou zpracovávány jako podklad pro protokol o proběhlém měření. Pro data z měření v ČR dosud (2021) není pokyn nebo jiná regulace, jak a kde se mají sbírat, archivovat a komu bude umožněn přístup k nim.
Pro palubní zjišťování hmotnosti pomocí kooperativních ITS, popřípadě i spojené s tachografem, je nezbytné držet se evropských nařízení a českých zákonů a jiných předpisů uvedených v kapitole 9, především pak prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1213:
„(8) Členské státy mohou přijmout zvláštní opatření s cílem požadovat, aby vozidla zkontrolovaná příslušnými orgány za účelem zajištění souladu se směrnicí 96/53/ES, která byla uvedena do provozu ode dne 27. května 2021 a registrována na jejich území, byla vybavena palubním zařízením pro zjišťování hmotnosti. Nemělo by být povinné zpětně vybavovat takovým zařízením vozidla uvedená do provozu a registrovaná před tímto datem.“
„Článek 1: 2. Toto nařízení se nevztahuje na členské státy, které se nerozhodnou pro zavedení palubních zařízení pro zjišťování hmotnosti v souladu s čl. 10d odst. 1 směrnice 96/53/ES.“
Možnostmi získání dat o hmotnosti jsou kontroly v místě na silniční síti, tedy kdy dohled nad dodržováním nařízení je prováděn z oprávněného a vybaveného kontrolního vozidla (anténa i čtečka), projíždějícího kolem prošetřovaného nákladního vozidla. Nebo anténou ze stacionární stanice na infrastruktuře a čtečkou na vzdáleném místě (např. ve vozidle kontrolního orgánu).
Za současné právní situace nelze v ČR použít OBW pro přímý postih. Pro zjišťování hmotnosti pouze z OBW by se legislativa musela upravit a zatím (2021) se v ČR nepředpokládá, nicméně v některých zemích EU je to zamýšleno. Jsou země mimo EU, kde další, zde nejmenované, aplikační služby v univerzální vozidlové jednotce pro kooperativní ITS jsou zaváděny a kombinují se (viz další hesla na stejné úrovni, týkající se TARV, tedy aplikací v univerzální vozidlové jednotce).
Odkazy a souvisící normy
Souvisící předpisy:
Právní předpisy pro silniční dopravu na svých stránkách pravidelně aktualizuje Ministerstvo dopravy.
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: včetně vážení vozidel)
Zákon č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (pozn.: včetně vážení vozidel)
Vyhláška č. 345/2002 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: včetně vážení vozidel)
Vyhláška č. 209/2018 Sb. o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel.
Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29. dubna 2015, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (digitální tachograf může plnit funkci REDCR)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1213 ze dne 12. července 2019, kterým se stanoví podrobná ustanovení zajišťující jednotné podmínky při zavádění interoperability a kompatibility palubních zařízení pro zjišťování hmotnosti podle směrnice Rady 96/53/ES. (pozn.: toto nařízení se nevztahuje na členské státy EU, které se nerozhodnou pro zavedení palubních zařízení pro zjišťování hmotnosti v souladu s čl. 10d odst. 1 směrnice 96/53/ES). Obsahuje následující články:
- 1: Oblast působnosti
- 2: Definice
- 3: Certifikační politika
- 4: Pravidelné kontroly
- 5: Dílny specializované na OBW
- 6: Vstup v platnost a použitelnost
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES
Dohoda o vzájemném uznávání osvědčení o posuzování informací o technologické bezpečnosti skupiny vyšších úředníků pro bezpečnost informačních systémů (SOG-IS)
Souvisící normy:
ISO 11992-1 Silniční vozidla – Výměna digitálních informací o elektrických spojích mezi tažnými a taženými vozidly – Část 1: Fyzické vrstvy a vrstvy datového spoje (DLL)
ISO 11992-2 Silniční vozidla – Výměna digitálních informací o elektrických spojích mezi tažnými a taženými vozidly – Část 2: Aplikační vrstva pro brzdy a podvozek
ISO 15638-20 Inteligentní dopravní systémy – Rámec pro kooperativní telematické aplikace pro regulovaná nákladní nákladní vozidla (TARV) – Část 20: Monitorování vážení za jízdy
ISO 15638-21 Inteligentní dopravní systémy – Rámec pro kooperativní telematické aplikace pro regulovaná nákladní vozidla (TARV) – Část 21: Monitorování regulovaných vozidel pomocí senzorů na straně infrastruktury a sběru dat z vozidla pro vymáhání a další účely
ISO 15638-22 Inteligentní dopravní systémy – Rámec pro kooperativní telematické aplikace pro regulovaná nákladní vozidla (TARV) – Část 22: Monitorování stability nákladních vozidel
ETSI TS 103 097-V1.3.1 Inteligentní dopravní systémy (ITS); Zabezpečení; Hlavička zabezpečení a formáty certifikátu
EN 302 663-V1.1.1 Inteligentní dopravní systémy (ITS); Specifikace přístupové vrstvy pro inteligentní dopravní systémy využívající frekvenční pásmo 5 GHz (s výjimkou bodu 4.2.1)
EN 302 636-4-1-V1.3.1 Inteligentní dopravní systémy (ITS); Vozidlové komunikace; GeoNetworking – Část 4: Geografické adresování a předávání pro komunikaci point-to-point a point-to-multipoint; Podčást 1: Funkčnost nezávislá na médiích
EN 302 636-5.1-V2.1.1 Inteligentní dopravní systémy (ITS); Vozidlové komunikace; GeoNetworking – Část 5: Transportní protokoly; Podčást 1: Základní transportní protokoly
ČSN EN ISO 14814 Automatická identifikace vozidel, zařízení a nákladů – Architektura a terminologie (a souvisící normy v ní uvedené)
ČSN ISO 24535 ITS – AVI – Základní identifikace elektronické registrace ERI (a souvisící normy v ní uvedené)
Evropská norma o aplikaci OBW pro C-ITS, která bude teprve připravena v ETSI: Mandát/Návrh žádosti o normalizaci Evropskému institutu pro telekomunikační normy, pokud jde o palubní vážící zařízení na podporu nařízení (EU) 2019/1213
- Datum oznámení: 18/02/2021
- Lhůta pro zpětnou vazbu: (15/03/2021)
Normy CEN pro DSRC
Normy CEN pro C-ITS
Umístění v hierarchii témat
Nadskupiny:
ITS pro nákladní dopravu
Souvisící hesla:
- Tachograf jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce kvůli potenciální možnosti využití jednotky tachografu i pro odesílání dat OBW
- Přístup nákladních vozidel jako aplikace v univerzální vozidlové jednotce
