Mýtný systém a zpoplatnění

Mýtný systém je termín, jehož definice zahrnuje jakoukoliv obecnou infrastrukturu implementovanou za účelem výběru poplatků za použití silniční infrastruktury. Silniční infrastrukturou je zde myšlena silniční síť, složená ze silnic různých kategorií (např. dálnice, rychlostní komunikace, silnice první a druhé třídy), jež podléhá tzv. zpoplatnění – tj. zavedení systému poplatků týkajících se jejího využití (tj. jízdy). Toto zpoplatnění lze definovat jako strukturu jednotlivých cenových tarifů specifikujících jednotkovou cenu (např. cena za kilometr jízdy) s ohledem zejména na charakteristiky vozidla (např. emisní třída, váhové limity, počet náprav a podobně). Pro výpočet mýtné částky, jež lze účastníkovi silničního provozu účtovat, je použit tarif, který odpovídá hodnotám kritérií platných pro dobu jízdy, vynásobený určitým koeficientem – v případě tarifní jednotky definované jako cena za kilometr se jedná o celkový počet najetých kilometrů během jízdy. Tento koeficient může nicméně zohledňovat i jiné atributy, než je počet najetých kilometrů – jedná se o trojici charakteristik:

• Čas – doba po kterou došlo k využití silniční infrastruktury (např. po dobu 30 minut)
• Místo – geografická informace týkající se konkrétní silniční infrastruktury (např. konkrétní úsek silnice, tunel, most a podobně)
• Vzdálenost – ujetá vzdálenost v rámci jedné jízdy či v rámci určitého časového intervalu (např. během 24 hodin)

V rámci výše zmíněných charakteristik se jedná o mýtné systémy zohledňující tzv. spojité zpoplatnění (tj. částka zohledňuje skutečné využití silniční infrastruktury). Oproti tomuto typu zpoplatnění existuje také tzv. diskrétní zpoplatnění, které zohledňuje jednorázové použití silniční infrastruktury bez ohledu na výše zmíněné koeficienty (tj. izolované události spojené s použitím zpoplatněné infrastruktury). Za nastavení výše zmíněných parametrů je zodpovědná veřejná instituce vykonávající roli subjektu pro výběr mýtného neboli vlastníka systému (nebývá zvykem tuto úlohu svěřovat soukromému sektoru, nicméně to není nemožné).

Z hlediska podrobnější klasifikace mýtných systémů lze přihlížet k dalším charakteristikám těchto systémů:

• Použité technologie – Mýtné systémy lze klasifikovat na základě technologií jež jsou k výpočtu či výběru mýtného použity. Obecně lze mýtné systémy, jež využívají současných komunikačních technologií (např. globální satelitní systémy, mobilní komunikační technologie a podobně) označit za tzv. Elektronické mýtné systémy.
• Rozsah zpoplatnění – V rámci Evropské Unie a jejích jednotlivých členských států se lze setkat s mýtnými systémy, jejichž rozsah se pohybuje v rámci lokální či regionální (např. mosty, tunely či okresní silnice), celostátní (např. veškerá dálniční síť v rámci členského státu) a celoevropské silniční infrastruktury (zde se jedná spíše o službu evropského elektronického mýta – viz heslo EETS).
• Typ finančního výnosu – Jedná se o klasifikaci jež zohledňuje fiskální typ výnosu z mýta – tedy zda jde o daň (výnos se stává součástí obecného rozpočtu) či o mýtný poplatek (výnos se stává součásti designovaného rozpočtu s určitým účelem).
• Typ mýtného objektu – V této klasifikaci dochází k zohledňování výše zmíněných koeficientů v rámci definice tzv. mýtného objektu, tj. infrastruktury jejíž použití je zpoplatněno, respektive její systémové reprezentace (např. pro spojité zpoplatnění jde o silniční síť, pro diskrétní zpoplatnění o oblast průjezdu, vybrané sekce silniční infrastruktury, přejezd hranic vymezené oblasti).

Pro zavedení mýtného za využití silniční infrastruktury je potřebné zavedení odpovídající legislativy, jež toto umožňuje. Tuto legislativu je nutné definovat na úrovni odpovídající rozsahu uvažovaného mýtného – tj. v rámci regionu, jednotlivých členských států či jejich skupin a případně také na úrovni Evropské unie (tuto legislativu je nutné transponovat do legislativního systému jednotlivých členských států). Zároveň by měla, mimo povolení výběru mýta, definovat provozovatele neboli vlastníka mýtného systému, fiskální povahu příjmu z mýtného a jeho účel (zejména pokud se jedná o mýtný poplatek), typy vozidel jež podléhají mýtnému a formální rozsah mýtného.

V současné době provozuje drtivá většina členských států mýtný systém na celostátní úrovni, jenž pokrývá zejména dálniční sítě rychlostní komunikace. Pokud jde o mýtné systémy v členských státech, je zde kladen velký důraz na rovný přístup ke všem účastníkům silničního provozu, bez ohledu na členský stát v němž je dané vozidlo registrováno či na národnost (toto platí i pro nečlenské státy).

Vzhledem k tomu, že některé členské státy mohou stále využívat ke zpoplatnění schématu časově omezených dálničních známek, omezuje legislativa Evropské unie možnost zavedení obou najednou (viz sekce 9 Odkazy).

Nadskupina: n/a

Podskupina: Vztahy a charakteristiky mýtných systémů

Spojité zpoplatnění – zpoplatnění v závislosti na skutečném využití silniční infrastruktury (např. počet ujetých kilometrů)

Diskrétní zpoplatnění – zpoplatnění v závislosti na akumulaci izolovaných událostí značících využití silniční infrastruktury podléhající zpoplatnění

Vymáhání mýta – jedná se o přidružené procesy v rámci mýtného systému, mající za úkol kontrolu uživatelů mýtného systému vzhledem k dodržování pravidel stanovených v legislativě a ve smlouvě uzavřené mezi uživatelem a subjektem pro výběr mýtného

Mýtný objekt – jedná se o část silniční infrastruktury podléhající zpoplatnění (např. dálniční síť, tunel, most, vybraná sekce silnice a podobně)

Subjekt pro výběr mýtného – právní subjekt (ve většině případů veřejná instituce), majitel a provozovatel elektronického mýtného systému, jenž je oprávněn vybírat mýtné za použití silniční infrastruktury

Poskytovatel služby – právní subjekt (jak veřejná tak soukromá instituce), poskytující služby, související s poskytováním jednoho platebního prostředku (tj. OBU) pro využívání služeb různých subjektů pro výběr elektronického mýtného

OBU – platební prostředek, umožňující pohyb v rámci mýtné domény elektronického mýtného systému

Evropská Služba Elektronického Mýtného – služba definovaná Evropskou Komisí za účelem poskytnutí plně interoperabilního řešení pro uživatele evropských elektronických mýtných systémů (existujících i budoucích)

Jak již bylo zmíněno výše, v současné době provozuje většina členských států mýtné systémy (v tomto případě jde o elektronické mýtné systémy) na celostátní úrovni. I přes použití stejných technologií v rámci výběru, nejsou tyto systémy v současné době schopné kooperovat (viz heslo Interoperabilita). Z tohoto důvodu je nutné aby účastník silničního provozu (uživatel) uzavřel smlouvu se všemi provozovateli mýtných systémů pod jejichž rozsah spadá silniční infrastruktura, již chce daný uživatel využít. To má za důsledek nutnost použití odpovídajících platebních prostředků (tzv. OBU) v rámci jednotlivých mýtných systémů a nikoliv pouze jednoho. Tento nedostatek se snaží řešit služba Evropského elektronického mýtného (viz heslo EETS), která však v současnosti ještě není poskytována v odpovídajícím rozsahu.

V rámci vztahu celostátních a regionálních mýtných systémů je možné na základě národní legislativy umožnit zahrnutí (např. z technologického hlediska) lokálních mýtných schémat do rozsahu celostátního mýtného systému (např. mýtný systém s rozsahem dálniční sítě včetně tunelu u něhož je zpoplatněn průjezd).

V rámci mýtného systému jsou podstatné tyto role:

- Uživatel – např. dopravce, využívající silniční infrastrukturu v členských státech, kde je používání silniční infrastruktury zpoplatněno

- Subjekt pro výběr mýtného – vlastník a provozovatel elektronického mýtného systému (v závislosti na situaci mohou být vlastník a provozovatel systému oddělené entity – např. vlastníkem EFC systému v ČR je Ministerstvo Dopravy a provozovatelem je firma Kapsch)

- Kontrolní orgán – veřejná instituce mající za úkol kontrolu dodržování pravidel stanovených v legislativě týkající se ustanovení výběru mýtného a ve smlouvě mezi uživatelem a vlastníkem systému

Obrázek 1 – Základní schéma mýtného systému

Mezi uživatelem a vlastníkem mýtného systému je smluvní vztah, na jehož základě je uživateli poskytnut platební prostředek – v souvislosti s elektronickými mýtnými systémy jde o palubní jednotku (tzv. OBU) – jenž je nutné použít k výpočtu a platbě mýtného. Za nepoužití hrozí postih.

Mýtný systém má ve většině případů za cíl výpočet a výběr mýtného za použití silniční infrastruktury podléhající zpoplatnění. Jedná se především o následující:

• Zpoplatněná silniční síť (např. dálnice)
• Zpoplatněná sekce silnice (např. úsek probíhající městskou zástavbou)
• Zpoplatněný průjezd tunelem či přes most
• Zpoplatněný průjezd (či vjezd / výjezd) definovanou oblastí (např. centrum města)

Samotné zpoplatnění silniční infrastruktury je zaváděno z několika důvodů. Mohou to být např. tyto aspekty:

• Finanční – zpoplatnění slouží k získání prostředků (např. nutných k výstavbě a údržbě silniční infrastruktury)
• Ekologické – zpoplatnění slouží ke snížení dopadů zatěžujících životní prostředí (tyto dopady však musí souviset s dopravou)
• Socioekonomické – zpoplatnění slouží ke snížení faktorů jež se promítají do společenského vnímání a mají taktéž ekonomické dopady – např. kongesce

V rámci úvah o zavedení zpoplatnění je nutné brát v potaz možnou účinnost výběru mýtného s ohledem k důvodům jež stojí za zavedením zpoplatnění v první řadě. Ne vždy musí zavedení mýtného splnit to, co se od tohoto nástroje očekává.

Popisované oblasti dopravy

Silniční osobní doprava (vzhledem k současné situaci, kdy drtivá většina existujících mýtných systémů pokrývá pouze nákladní dopravu není aktuální, nicméně je vhodné zmínit v rámci výhledu do budoucna)

Silniční nákladní doprava

Následující odkazy souvisejí se směrnicemi Evropské unie týkající se výběru poplatků za použití silniční infrastruktury za pomocí časově omezených známek či mýtných systémů:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011 , kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly Text s významem pro EHP

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32011L0076

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006 , kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32006L0038

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:31999L0062

2009/750/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků 

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32009D0750

COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Ex-Post Evaluation of Directive 2004/52/EC of the European Parliament and of the Council of 29 April 2004 on the interoperability of electronic road toll systems in the Community and of Commission Decision 2009/750/EC of 6 October 2009 on the definition of the European Electronic Toll Service and its technical elements EXECUTIVE SUMMARY Accompanying the document Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the interoperability of electronic road toll systems and facilitating cross-border exchange of information on the failure to pay road fees in the Union (recast)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52017SC0193