CEN ISO TR 24014-1 - Veřejná doprava osob – Interoperabilní systém managementu jízdného - Část 1: Architektura

Úvod

Norma definuje základní prvky systému managementu jízdného a jeho architekturu; klade důraz na identifikaci subjektů a bezpečnost dat. Toto umožňuje ověřením integrity zprávy identifikací entit, objektů aplikací, produktů atd.

Témata dále uvedená naopak nejsou předmětem této normy:

• přímé placení, konvenční peněžní převody, platby prostřednictvím jízdenek nebo lístků s magnetickým páskem, i když i tyto způsoby mohou být používány souběžně s popisovaným systémem;

• systém platby popsaný v ISO 14904;

• struktury platebních karet, rozhraní a výměna dat mezi platebními kartami a čtečkami karet pro veřejnou dopravu osob.

Užití

V České republice se zatím v úvodě popsaný platební systém ve větším rozsahu nezavádí a používá se zatím pouze v omezeném rozsahu v rámci integrovaných dopravních systémů, kdy jediným platebním mediem je tištěná jízdenka.

Tato norma byla zpracována jako evropská, ale univerzálnost jejího pojetí a kvalita vedla k jejímu přijetí v rámci ISO. Vzhledem k tomu, že možnost jednotného platebního dokladu po celou dobu jízdy různými dopravními prostředky provozovanými více operátory a jednotné zúčtování mezi bankovními účty operátorů a cestujících je vysoce perspektivní, mělo by být zavedení této normy v praxi zájmem nejen operátorů, ale i správních orgánů a finančních ústavů.

1. Předmět normy

Předmětem normy je definovat referenční funkční architekturu pro IFMS a stanovit požadavky, které jsou důležité pro zajištění interoperability mezi několika aktéry v souvislosti s používáním elektronických jízdenek.

2. Souvisící normy

Tato norma volně navazuje na dále uvedené:

• EN ISO 14904 Elektronické vybírání poplatků (EFC) – Specifikace rozhraní pro platební styk mezi operátory

• EN ISO 17573 Dopravní telematika – Elektronický výběr poplatků (EFC) – Architektura systému pro dopravní služby souvisící s vozidly

• Stávající mezinárodní normy týkající se zabezpečení přenášených dat;

• EN 12896 Dopravní telematika – Veřejná doprava osob – Referenční datový model (Transmodel)

3. Termíny a definice

Interoperabilita (Interoperability)

pro potřeby této normy znamená cestovat více druhy dopravních prostředků provozovaných různými operátory s jediným jízdním dokladem, bez ohledu na to, který oprávněný činitel doklad vystavil či verifikoval.

4. Symboly a zkratky

IFM (Interoperable Fare Management)  Interoperabilníh management jízdného (IFM)

IFMS (Interoperable Fare Management) Interoperabilní systém managementu jízdného

4 Požadavky

Specifické požadavky na interoperabilní systém managementu jízdného (Interoperable Fare Management System), dále zkráceně IFMS nebo FMS, jsou:

• Uživatel musí mít možnost cestovat se všemi participujícími operátory (hladká jízda) za použití jediného (platebního) media.

• Systém musí mít schopnost extrahovat data odpovídajícně dělení plateb a statistickým požadavkům dopravních operátorů.

• Možnost může být využita k využití přenosového media pro jiné aplikace a kombinovat je s dopravními aplikacemi.

• Metody prodeje lístků spojené s aplikací nabídnou příležitost ke zkrácení času nástupu a výstupu z dopravních prostředků a mohou podstatně redukovat náklady na manipulaci s placením.

• Systém musí vyhovovat evropské ochraně dat a pravidlům pro finanční služby a utajení dat.

• Systém musí být schopen přizpůsobit se specifikacím nových produktů bez ohledu na již existující.

• Systém musí rozpoznat a chránit od interních a externích podvodných útoků.

• Systém musí chránit soukromí uživatelů.

• Systém musí garantovat integritu vyměňovaných dat.

• Systém musí umožnit implementovat doplňkové služby tj. věrnostní programy, car sharing, park & ride, bike & ride.

Systém musí zajistit definici rozhraní mezi jednotlivými identifikovanými funkcemi ve veřejné dopravě aby byla umožněna interoperabilita mezi sítěmi různých operátorů.

5 Koncepční rámec

V kapitole 6 je popsán koncepční rámec IFMS na základě definovaných entit. Nejběžnější entity jsou spolu s výkladem uvedeny v tabulce 1:

Tabulka 1 – Definice entit užívaných v IFMS

V tabulce 2 je uveden příklad produktu, který umožňuje cestujícímu díky IFMS využívat služeb veřejné dopravy osob v rozsahu daném podmínkami produktu.

Tabulka 2 – Příklad produktu s jeho podmínkami

Využití, funkce a vazby mezi entitami v modelovém příkladu systému interoperabilního managementu jízdného jsou znázorněny na obrázku č.1

Obrázek 1 – Příklad konceptuálního modelu IFMS se znázorněnými komunikačními vazbami mezi entitami

6 Popis případů užití

Tato kapitola popisuje soubor 32 případů užití IFMS a jejich implementaci v praxi v dále uvedených oblastech:

• certifikace;

• registrace;

• management aplikace;

• management produktu;

• bezpečnostní management;

• management zákaznického servisu.

Jako příklad je tabulkovou formou uveden případ užití pro distribuci formuláře produktu

Tabulka 2 – Příklad případu užití: Distribuce formuláře produktu

7 Identifikace systémových rozhraní

Tato kapitola, vyhrazená informacím o rozhraních, odkazuje na 2. část popisované normy, která se připravuje.

8 Identifikace

8. kapitola je věnována identifikaci, tj. její důležitosti a možnosti provedení. Identifikací je míněn soubor atributů, které popisují specifickou osobu nebo objekt způsobem, který je jednotný a jednoznačný.

Minimálně ty objekty, které jsou dále uvedeny, musí mít v IFMS jednotnou identitu:

• všichni účastníci zapojení do IFMS, tj. všechny produkty a vlastníci aplikací, prodejci a servisní operátoři;

• všechny aplikační formuláře;

• všechny aplikace (implementované a inicializované aplikačními formuláři);

• všechny formuláře produktů;

• všechny produkty (případy formulářů produktů);

• všechny komponenty.

9 Bezpečnost v systémech IFM

Tato kapitola se zabývá bezpečností dat v IFMS. Je konstatováno, že v IFMS jsou subjekty možné k podvádění nejen zákazníky a operátory, ale také lidmi mimo IFMS. Bezpečnostní jištění pro IFMS umožní chránit zájmy veřejnosti a aktiva v systému. V kapitole jsou dále uvedena rizika a potřebná opatření.

Jsou definovány základní požadavky na bezpečnost dat:

• Informace nesmí být k dispozici nebo zveřejněny bez autorizace.

• Informace nesmí být měněny nebo porušeny bez autorizace.

• Identita subjektu nebo zdroje musí být věrohodná.

• Ochrana proti chybné záporné odpovědi od entity po vytvoření zprávy tj. „Nebyl jsem tam“.

• Ochrana proti chybné záporné odpovědi od entity po vytvoření zprávy tj. „Nikdy jsem neobdržel černou listinu“.

• Každá zpráva musí být jednotná.

• Management tajného klíče musí být v souladu s IFM postupy.

• Management bezpečnostního seznamu musí být v souladu s IFM postupy.

Příloha A (informativní) Informační toky uvnitř IFM

Tato příloha popisuje tok informačních dat v rámci IFM. Článek A.1 se zabývá rozhraními k hlavním funkcím IFM: certifikace a registrace. Rozhraní mezi entitami uvnitř IFM jsou popsány v článcích A.2 až A.6.

Příloha B (informativní) Příklady implementací

V příloze jsou popsány implementace IFMS v Oslo, Paříži a Japonsku.

Jako příklad je uvedena aplikace v Paříži, kde jsou propojeni tři operátoři, jak je ukázáno na obrázku B1.

Obrázek B1 – Příklad IFM modelu aplikovaného pro regionální dopravu v oblasti Paříže pro operátory RATP, SNCF a OPTLE.

Příloha C (informativní) Seznam termínů, které jsou definovány jak v této části ISO 24014 (IFMSA), tak v dokumentu APTA – UTFS

Příloha D (informativní) Příklad seznamu akčních procesů

Příloha E (informativní) Bezpečnostní doména, hrozby a ochranné profily

podrobněji rozvíjejí a upřesňují informace ze základní části.